Představte si ten nejstarší a nejmenší dům jaký dovedete...

Je určený ke zbourání a všechny věci, díky kterým byl kdysi příjemný a útulný se kupí na obrovské hromadě v předzahrádce. Malý hnědý medvídek se nedopatřením místo voňavé růžové postýlky své majitelky ocitne uvězněný mezi haraburdím.

A pak se jednoho mrazivého dne snese z nebe malinká vločka a přistane přímo na medvídkově nose. Vločky padají a padají a medvídkovi začne být taková zima, že jeho nosík zmodrá a kožíšek zašedne. Trápí ho samota a je mu smutno.

Konečně je zima pryč a začne se oteplovat. Jednoho krásného jarního dne si u polorozpadlého domečku hraje holčička a najedou mezi harampádím spatří šedivého medvídka. Vytáhne ho na sluníčko, očistí ho od prachu a zvědavě ho zkoumá. „Šedý medvídek s modrým nosem. Jak zvláštní!“, řekne holčička. Medvídkovi se chce plakat. Myslí si, že ho holčička vyhodí zpátky na smetiště.

Ale děvčátko si ho zálibně prohlíží a prohlásí, že je to ten nejroztomilejší medvídek, jakého kdy viděla. Běží domů, co jí nohy stačí, aby poprosila babičku o pomoc. Babička ho vycpe a na díry našije záplaty. Kožíšek je trochu vypelichaný a díry zakrývají záplaty, ale pro dívenku vypadá naprosto dokonale. V útulném dětském pokojíčku si medvídek znovu užívá tepla a lásky své majitelky. Jeho kožíšek však již navždy zůstane šedivý a nos modrý. Je jiný než všichni ostatní medvídci. Malá holčička ho obejme… svého šedivého medvídka s modrým nosem, kterého miluje více než cokoliv jiného na celém světě.

TOP